Stykače

Stykač je elektronické zařízení, které slouží ke spínání nebo rozepínání elektrického spojení.
Stykače pro nejrůznější použití. Instalační stykače pro použití v bytových a domovních instalacích Motorové stykače pro spínání elektromotorů v běžných i těžkých provozech Stykače pro kompenzace Středofrekvenční stykače uživané zejména pro ohřev v kovárnách a hutích Pomocné stykače pro spínání ovládacích a signalizačních provozů

Stykač je elektronické zařízení, které slouží ke spínání nebo rozepínání elektrického spojení. Stykače se používají v ovládacích obvodech, například jako řídicí stykače pro střední výkony. Zařízení s větším výkonem, například motory, jsou napájena přes výkonové stykače. Stykače a relé mají podobnou konstrukci, princip i charakteristické parametry. Když přivedeme napětí na svorky cívky, vzniká magnetické pole. Kotva s pohyblivými kontakty je přitažena. Pohyblivé kontakty se spojí s pevnými kontakty nebo přeruší stávající spojení. U stykačů jsou hlavní proudové kontakty spínací. Pomocné kontakty jsou spínací nebo rozpínací. Výměnou jednotlivých částí, například sady kontaktů nebo cívky, je možno stykač upravit pro jiné napětí nebo vybavit jiným typem kontaktů. Stykače se rozdělují do kategorií podle druhu proudu a použití. Příslušná kategorie musí být na stykači uvedena.

Rozdělení stykačů podle použití:
Stykače motorové
Stykače instalační
Stykače pro kompenzace
Stykače pomocné

Rozdělení stykačů podle spínaného proudu
střídavý proud (AC) - stykače mají vinutí navinuté na plechy tvaru E a I. Při popisu stykače, na schématech i na skutečných stykačích se označují: A1, A2 - svorky ovládací cívky; NO (Normaly Open) pomocné kontakty spínací; NC (Normaly Closed) pomocné kontakty rozpínací.

stejnosměrný proud (DC) - stejnosměrný stykač je rozdílný v cívce, která je navinuta na magnetické jádro (tudíž nemá el. plechy), která má severní a jižní pól